Pavel Pantůček

Jsem čechoslovák zrozený na Moravě, nostalgií a vlastními hormony přesazený pod československé velehory - Tatry. Kroutím se ve větru, mrznu, vzdychám, občas je mě třeba naroubovat nebo alespoň zalít. A když není zbytí, musí mne převézt do botanické zahrady nacházející se ve městě, kde nebyl Jan Skácel příliš šťastný. A kde přesto napsal své nejkrásnější básně.

Začínám si zvykat.
  • Počet článků 15
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1072x

Pavel Pantůček

Telenovelové

Mám je rád, ale oni mě přece jenom víc. Není setkání s nimi, aby mě opomenuli informovat co je nového s Ricardem z Vášnivých srdcí po stopadesátédeváté, a zda má Angelika v Azurovém nebi vztahy v 203. díle zase pěkně pohromadě.

14.4.2009 v 17:23 | Karma: 18,83 | Přečteno: 3544x | Diskuse| Poezie a próza

Pavel Pantůček

Přikázaný směr slibu Aneb zaručený příchod dle toho posledního

Pokud mladý muž pronese u snídaně větu: „Miláčku, dnes přijdu z práce domů již ve tři,“ a není při tom na něj činěn sebemenší nátlak, měl by si vzít dovolenou nebo ještě lépe vyříznout jazyk.

14.4.2009 v 11:54 | Karma: 10,52 | Přečteno: 1318x | Diskuse| Poezie a próza