Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přikázaný směr slibu Aneb zaručený příchod dle toho posledního

14. 04. 2009 11:54:11
Pokud mladý muž pronese u snídaně větu: „Miláčku, dnes přijdu z práce domů již ve tři,“ a není při tom na něj činěn sebemenší nátlak, měl by si vzít dovolenou nebo ještě lépe vyříznout jazyk.

Bylo by to pro něj sice bolestivé a pro jakoukoliv další komunikaci krajně nepohodlné, ale určitě by na tom jen vydělal. Zachoval by si alespoň naději, že podobnou pitomost nezopakuje.

V zásadě takovéhoto provinilce ale nezatracujme. Víme z vlastní zkušenosti nakolik lze svého nepředloženého slibu litovat ještě dříve než slova dozní a manželka si stačí uvědomit dosah celé této věci a prohlásit: „ Mohl by ses stavit na poště, vyzvednout děti, nakoupit a konečně spravit tu poličku v předsíni." A nezlobme se ani na ten seznam, a už vůbec ne na manželku. V takovýchto případech má k úkolování plné právo, a je jen na její dobré vůli, když nám odpustí venčení psa a několik dalších, pro některé muže ponižujících pochůzek - pravděpodobně ale jen proto, že nás zná a bojí se ztráty zvířete či jiných materiálních škod -.

Je to stejné jako kdybychom přikázali spustit šraňky, přičemž vlak by ještě nebyl na cestě. U závor by se mezitím nahromadila fronta aut delší než výplatní páska manažerů ČEZu. Klakson za klaksonem, a všichni by troubili na toho, kdo je spustil dolů, to je na manželku. Že nevěříte? Pokusme se nastínit, jak by to doma, přibližně v dobu našeho slíbeného příchodu, mohlo vypadat.

„ Dobrý den tady je První. Je P. doma?" ptá se telefon

„Manžel je bohužel v práci, ale měl by přijít každou chvíli," odpovídá optimisticky a velmi přesvědčivě manželka. Mezitím zvoní pan Druhý na domovní zvonek: „Mám s P. schůzku. Mohu na něho počkat?"

„Ale samozřejmě, určitě tu bude coby dup."

Třetí ji jenom pozdraví, zaparkuje vedle Druhého, s kterým se dá hned do řeči. Pak mu to přece jenom nedá a zazvoní na manželku. Ta v té chvíli právě mluví se Čtvrtým: „Ano, vyřídím mu, že už na něho deset minut čekáte," říká, „jenom nevím kdy," dodává si pro sebe, zatímco přebírá od značně nervózního pana Třetího nějaké písemnosti, které nesnesou odkladu.

„Určitě nezapomeňte," strachuje se Pátý, jenž manžela nechá pouze pozdravovat, protože mezitím přijel Šestý a zabral mu zbylé místo k parkování. Ten ale odejet nesmí. Je kamarád P. a přijel oočkovat psa.

„Nelze si nevšimnout, že i když nás manželka miluje, pozbývá postupně tón v jejím hlase trochu na jistotě. Na okamžik ji dokonce přepadnou pochybnosti, a víra v náš brzký příchod dozná nepatrných trhlin. Zvláště po tom, co ji zavoláme, že budeme doma ve čtyři jako na koni, a jestli něco nepotřebuje. Odvětí že jedině nás a jde postavit vodu na kávu, protože veterinář Igor nic většího nechce. Současně se náš malý pes schovává do nejvzdálenějšího kouta v bytě a volá maminka, v pořadí sedmá: „Potřebovala bych napsat ten recept na tu krvavou sekanou."

„Tu udělám z P. až přijde domů," zavtipkuje naše drahá polovička, „nezlob se mami, teď to nepůjde, je tu Igor...ten veterinář, děti půjdou za chvilku do divadla a nemůžeme blokovat linku. Proč? Protože bude pravděpodobně volat Osmý, Devátý nebo P., že se ještě chvíli zdrží u Desátého."

Maminka se urazí. Maminky v důchodě nemají pro černý humor pochopení a už vůbec jim nejde na rozum, jak je možné ve všední den nashromáždit v domě tolik lidí. Ale nebojte se, později se dcera z matkou domluví a společně označí jako jediného viníka nás.

Nikoho už nebude zajímat proč, přijedeme-li až po své páté korekci návratu oznámené telefonem (přičemž naposledy bylo sluchátko na druhé straně položeno obratem). Bude-li nám Fortuna alespoň zčásti nakloněna, přežijeme protentokrát s tichou domácností. A rozbijeme-li toho dne bank, jackpotem pak pro nás bude nepochopitelná velkorysost manželky a studená večere.

Málokdo ale hraje ruletu s dlouhodobějším úspěchem. A v žádném kasínu, nepracuje krupiér zadarmo. Byť by miloval svoji práci sebevíc. Byť by miloval nás. Zapišme si to za uši a místo slibů a hry na náhodu raději ženu příjemně překvapujme. Třeba květinou nebo raději brzkým příchodem domů. Uvidíte, že bude ráda.

Autor: Pavel Pantůček | úterý 14.4.2009 11:54 | karma článku: 7.20 | přečteno: 1318x

Další články blogera

Pavel Pantůček

Vašnosti, s prominutím, ta velkohubá slova si měli nechat na divadlo

Klubismus jako víra. Víra dokáže velké věci. Ač není racionální, udržuje užitečné hodnoty idealismu, bez kterých by nebyl pokrok. Martin Stropnický pravděpodobně věří taky. Přinejmenším v to, že může mluvit co chce a o čemkoli..

24.6.2016 v 15:05 | Karma článku: 13.30 | Přečteno: 407 |

Pavel Pantůček

„Paní Müllerová, tak naši hokejisté vypadli ve čtvrtfinále. S Amerikou.“

„A nebyla to, milostpane, ostuda?“ "Dá se říct, že skončili se ctí."... Jen o pár hodin později, na západním pobřeží území našeho "hokejového kata", zazáří mladá česká hvězda. Útočník vyznávající univerzalitu

20.5.2016 v 10:03 | Karma článku: 15.15 | Přečteno: 908 | Diskuse

Pavel Pantůček

Král nezemřel, ať žije Král! Ale ať probůh neškodí.

Na tiskové konferenci bylo možno spatřit veselé panoptikum. Předčasně, ještě před odchodem Pana trenéra, ještě před turnajem MS.

5.2.2016 v 9:10 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 591 | Diskuse

Pavel Pantůček

Zapomenutá látka z NDR je pro vrcholového sportovce hotový poklad

Naše maminky nic netušily o pravidlu - 3 cm od rozkroku - a kombinézy podobné kombinéze Severina Freunda nám "spíchly" na šicím stroji během noci. Z látky z NDR.

8.1.2016 v 9:52 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 686 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Fenomenální Jarmila Novotná...

Její hlas mne provázel v dětství, ale mnoho věcí jsem o ní nevěděla, ovzduší doby mlžilo, obrušovalo památky stejně jako jména, podobně, jako tomu bylo již v dávném Egyptě. Byly to písně "Ach synku, synku" a "Teče voda teče"...

23.9.2017 v 0:03 | Karma článku: 11.00 | Přečteno: 187 | Diskuse

Dita Jarošová

Svědkem doby...

Být svědkem doby znamená být pozorovatelem, nebýt lhostejným vůči okolí, vyjadřovat se k problémům a všímat si spojitostí.

22.9.2017 v 20:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse

Martin Hatala

Nešla bys na pivo?

Už delší čas jsem ji sledoval. Jak se koupala, jak se opalovala, jak si mě vůbec nevšímala. Přesto jsem ve své pozorovatelské činnosti nepolevoval, nepřestával si přát, aby se aspoň jednou podívala mým směrem, jednou jedinkrát na

22.9.2017 v 12:43 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 760 | Diskuse

Lukáš Klouček

Vzpomínka na budoucnost

Sex? Ta pradávná zábava přihlouplých homo sapiens sapiens, při které se šíří celé spektrum bakterií, včetně těch přenášejících smrtelné nemoce? Kdepak. Klonování a digitální reprodukce se staly plnohodnotnou náhradou barbarské...

22.9.2017 v 11:24 | Karma článku: 6.55 | Přečteno: 182 | Diskuse

Daniel Tomáš

Jak jsme unesli nevěstu

Jistě se všichni shodneme, že vstup do svazku manželského je posvátným dnem v životě lidském. Je to první a asi i nejdůležitější krok na cestě k rozvodu. Krok, který ze dvou milujících bytostí vytvoří krvelačné bestie.

22.9.2017 v 9:23 | Karma článku: 14.39 | Přečteno: 407 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1114
Jsem čechoslovák zrozený na Moravě, nostalgií a vlastními hormony přesazený pod československé velehory - Tatry. Kroutím se ve větru, mrznu, vzdychám, občas je mě třeba naroubovat nebo alespoň zalít. A když není zbytí, musí mne převézt do botanické zahrady nacházející se ve městě, kde nebyl Jan Skácel příliš šťastný. A kde přesto napsal své nejkrásnější básně. Začínám si zvykat.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.