Pokud mladý muž pronese u snídaně větu:
„Miláčku, dnes přijdu z práce domů již ve tři,“ a není při tom na něj činěn sebemenší nátlak, měl by si vzít
dovolenou nebo ještě lépe vyříznout jazyk.
Bylo by to pro něj sice bolestivé a pro jakoukoliv další komunikaci krajně nepohodlné, ale určitě by na tom jen vydělal. Zachoval by si alespoň naději, že podobnou pitomost nezopakuje.
V zásadě takovéhoto provinilce ale nezatracujme. Víme z vlastní zkušenosti nakolik lze svého nepředloženého slibu litovat ještě dříve než slova dozní a manželka si stačí uvědomit dosah celé této věci a prohlásit: „ Mohl by ses stavit na poště, vyzvednout děti, nakoupit a konečně spravit tu poličku v předsíni." A nezlobme se ani na ten seznam, a už vůbec ne na manželku. V takovýchto případech má k úkolování plné právo, a je jen na její dobré vůli, když nám odpustí venčení psa a několik dalších, pro některé muže ponižujících pochůzek - pravděpodobně ale jen proto, že nás zná a bojí se ztráty zvířete či jiných materiálních škod -.
Je to stejné jako kdybychom přikázali spustit šraňky, přičemž vlak by ještě nebyl na cestě. U závor by se mezitím nahromadila fronta aut delší než výplatní páska manažerů ČEZu. Klakson za klaksonem, a všichni by troubili na toho, kdo je spustil dolů, to je na manželku. Že nevěříte? Pokusme se nastínit, jak by to doma, přibližně v dobu našeho slíbeného příchodu, mohlo vypadat.
„ Dobrý den tady je První. Je P. doma?" ptá se telefon
„Manžel je bohužel v práci, ale měl by přijít každou chvíli," odpovídá optimisticky a velmi přesvědčivě manželka. Mezitím zvoní pan Druhý na domovní zvonek: „Mám s P. schůzku. Mohu na něho počkat?"
„Ale samozřejmě, určitě tu bude coby dup."
Třetí ji jenom pozdraví, zaparkuje vedle Druhého, s kterým se dá hned do řeči. Pak mu to přece jenom nedá a zazvoní na manželku. Ta v té chvíli právě mluví se Čtvrtým: „Ano, vyřídím mu, že už na něho deset minut čekáte," říká, „jenom nevím kdy," dodává si pro sebe, zatímco přebírá od značně nervózního pana Třetího nějaké písemnosti, které nesnesou odkladu.
„Určitě nezapomeňte," strachuje se Pátý, jenž manžela nechá pouze pozdravovat, protože mezitím přijel Šestý a zabral mu zbylé místo k parkování. Ten ale odejet nesmí. Je kamarád P. a přijel oočkovat psa.
„Nelze si nevšimnout, že i když nás manželka miluje, pozbývá postupně tón v jejím hlase trochu na jistotě. Na okamžik ji dokonce přepadnou pochybnosti, a víra v náš brzký příchod dozná nepatrných trhlin. Zvláště po tom, co ji zavoláme, že budeme doma ve čtyři jako na koni, a jestli něco nepotřebuje. Odvětí že jedině nás a jde postavit vodu na kávu, protože veterinář Igor nic většího nechce. Současně se náš malý pes schovává do nejvzdálenějšího kouta v bytě a volá maminka, v pořadí sedmá: „Potřebovala bych napsat ten recept na tu krvavou sekanou."
„Tu udělám z P. až přijde domů," zavtipkuje naše drahá polovička, „nezlob se mami, teď to nepůjde, je tu Igor...ten veterinář, děti půjdou za chvilku do divadla a nemůžeme blokovat linku. Proč? Protože bude pravděpodobně volat Osmý, Devátý nebo P., že se ještě chvíli zdrží u Desátého."
Maminka se urazí. Maminky v důchodě nemají pro černý humor pochopení a už vůbec jim nejde na rozum, jak je možné ve všední den nashromáždit v domě tolik lidí. Ale nebojte se, později se dcera z matkou domluví a společně označí jako jediného viníka nás.
Nikoho už nebude zajímat proč, přijedeme-li až po své páté korekci návratu oznámené telefonem (přičemž naposledy bylo sluchátko na druhé straně položeno obratem). Bude-li nám Fortuna alespoň zčásti nakloněna, přežijeme protentokrát s tichou domácností. A rozbijeme-li toho dne bank, jackpotem pak pro nás bude nepochopitelná velkorysost manželky a studená večere.
Málokdo ale hraje ruletu s dlouhodobějším úspěchem. A v žádném kasínu, nepracuje krupiér zadarmo. Byť by miloval svoji práci sebevíc. Byť by miloval nás. Zapišme si to za uši a místo slibů a hry na náhodu raději ženu příjemně překvapujme. Třeba květinou nebo raději brzkým příchodem domů. Uvidíte, že bude ráda.
