Zapomenutá látka z NDR je pro vrcholového sportovce hotový poklad

8. 01. 2016 9:52:08
Naše maminky nic netušily o pravidlu - 3 cm od rozkroku - a kombinézy podobné kombinéze Severina Freunda nám "spíchly" na šicím stroji během noci. Z látky z NDR.

Vypadali jsme směšně, ale spolužáci se nám nesmáli, měli totiž podobně šikovné maminky. Styděli jsme se jen sami za sebe. Nevěda, že bychom mohli létat dál než ostatní. Tolik k podobnosti minulosti s videem.

A k nadpisu v polštině přiloženého videa není skoro co dodat.

Autorovi tohoto výkřiku je pravdépodobně smutno ze světa, kde se většina obyvatel ohání vírou, západní kulturou a kde čím, a podvádí se na všech frontách, jakmile jde o peníze.

A o co jiného jde vrcholovém sportu? Rozvoj marketingu a globalizace reklamy odsouvá vznešená slova do kompostu, kde postupně vyhnívají.

Potřebujeme vůbec ideály? Těžká odpověď. V prologu ústavy? Jistě! Někteří mocní a vlivní z nás, mravní apely chválí. Vedou za jejich pomoci vítězné volby, války. Přerozdělují moc a vliv.
Jiní naopak ideály označují za neužitečné.

Žádné náboženství, konzervatismus ani nový vůdce nás nenapraví. Potřebujeme buď osvíceného panovníka nebo učitele, kteří budou mít všech "pět pohromadě" a řeknou nám: ideály jsou nerozumné, ale potřebujeme je k životu a musíme je bránit. Musí nás naučit chovat se nerozumně tak, abychom se nemuseli sami za sebe a své kombinézy stydět.

Ale třeba je to všechno jinak. Třeba má Severin Freund jen šikovnou maminku, které zbyl kousek látky z NDR.

Autor: Pavel Pantůček | pátek 8.1.2016 9:52 | karma článku: 11.55 | přečteno: 693x

Další články blogera

Pavel Pantůček

Mosty I.

Tohle je text k textu pod anekdotou podle pravidel kodexu. Pokud vám bude připadat obecný a mimo téma, vlastníte velmi pravděpodobně subjektivní pocit, který není důležitý. Podstatné je, zda vás anekdota oslovila.

5.10.2017 v 10:41 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 372 | Diskuse

Pavel Pantůček

Vašnosti, s prominutím, ta velkohubá slova si měli nechat na divadlo

Klubismus jako víra. Víra dokáže velké věci. Ač není racionální, udržuje užitečné hodnoty idealismu, bez kterých by nebyl pokrok. Martin Stropnický pravděpodobně věří taky. Přinejmenším v to, že může mluvit co chce a o čemkoli..

24.6.2016 v 15:05 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 454 |

Další články z rubriky Sport

Jiří Strádal

Kde jsou ti chlapi?

Sáblíková, Ledecká, Samková, Kvitová, Plíšková... Na své sportovkyně můžeme být hrdí. Ale kde jsou ti sportovci?

14.2.2019 v 12:08 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 416 | Diskuse

František Presl

Pravidlo o posuzování hry rukou potřebuje okamžitou změnu

Rozmohl se nám tu takový nešvar. Takto začíná třídní schůzku učitelka ve filmu Pelíšky v podání Evy Holubové. Parafrází této slavné věty můžeme pojmenovat nynější fotbalovou bolest - posuzování hry rukou ve fotbale.

10.2.2019 v 14:36 | Karma článku: 13.77 | Přečteno: 527 | Diskuse

Josef Nožička

Ještě štěstí, že Martina Sáblíková „není soudná“

Česká rychlobruslařka Martina Sáblíková, kterou ještě před dvěma měsíci mnozí odepisovali a radili jí, ať už s vrcholovým sportem skončí, se včera stala v německém Inzellu mistryní světa. Po osmnácté v kariéře.

8.2.2019 v 9:42 | Karma článku: 44.10 | Přečteno: 5615 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Excelentní úlovek Nové pravice (Aktualizováno)

V Izraeli se budou konat 9. dubna parlamentní volby. V této souvislosti vznikla řada nových formací, které samozřejmě hledají nové osobnosti, jež by jim pomohly do Knesetu se dostat.

7.2.2019 v 16:05 | Karma článku: 10.17 | Přečteno: 381 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Na okraj dramatu v Bamberku

Co se vám vybaví, když se řekne Bamberk? Někomu první aféra Miloše Zemana, jinému rodiště filosofa Hegela, dalšímu skvělý basketbalový tým. A když řekneme Nymburk?

7.2.2019 v 12:15 | Karma článku: 8.76 | Přečteno: 610 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1069
Jsem čechoslovák zrozený na Moravě, nostalgií a vlastními hormony přesazený pod československé velehory - Tatry. Kroutím se ve větru, mrznu, vzdychám, občas je mě třeba naroubovat nebo alespoň zalít. A když není zbytí, musí mne převézt do botanické zahrady nacházející se ve městě, kde nebyl Jan Skácel příliš šťastný. A kde přesto napsal své nejkrásnější básně. Začínám si zvykat.

Najdete na iDNES.cz