Zapomenutá látka z NDR je pro vrcholového sportovce hotový poklad

Naše maminky nic netušily o pravidlu - 3 cm od rozkroku - a kombinézy podobné kombinéze Severina Freunda nám "spíchly" na šicím stroji během noci. Z látky z NDR. 

Vypadali jsme směšně, ale spolužáci se nám nesmáli, měli totiž podobně šikovné maminky. Styděli jsme se jen sami za sebe. Nevěda, že bychom mohli létat dál než ostatní. Tolik k podobnosti minulosti s videem. 

A k nadpisu v polštině přiloženého videa není skoro co dodat.

 Autorovi tohoto výkřiku je pravdépodobně smutno ze světa, kde se většina obyvatel ohání vírou, západní kulturou a kde čím, a podvádí se na všech frontách, jakmile jde o peníze. 

A o co jiného jde vrcholovém sportu? Rozvoj marketingu a globalizace reklamy odsouvá vznešená slova do kompostu, kde postupně vyhnívají.
 
Potřebujeme vůbec ideály? Těžká odpověď. V prologu ústavy? Jistě! Někteří mocní a vlivní z nás, mravní apely chválí. Vedou za jejich pomoci vítězné volby, války. Přerozdělují moc a vliv. 
Jiní naopak ideály označují za neužitečné. 

Žádné náboženství, konzervatismus ani nový vůdce nás nenapraví. Potřebujeme buď osvíceného panovníka nebo učitele, kteří budou mít všech "pět pohromadě" a řeknou nám: ideály jsou nerozumné, ale potřebujeme je k životu a musíme je bránit. Musí nás naučit chovat se nerozumně tak, abychom se nemuseli sami za sebe a své kombinézy stydět.

Ale třeba je to všechno jinak. Třeba má Severin Freund jen šikovnou maminku, které zbyl kousek látky z NDR.

Autor: Pavel Pantůček | pátek 8.1.2016 9:52 | karma článku: 11,55 | přečteno: 693x
  • Počet článků 15
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1072x
Jsem čechoslovák zrozený na Moravě, nostalgií a vlastními hormony přesazený pod československé velehory - Tatry. Kroutím se ve větru, mrznu, vzdychám, občas je mě třeba naroubovat nebo alespoň zalít. A když není zbytí, musí mne převézt do botanické zahrady nacházející se ve městě, kde nebyl Jan Skácel příliš šťastný. A kde přesto napsal své nejkrásnější básně.

Začínám si zvykat.