Král nezemřel, ať žije Král! Ale ať probůh neškodí.

Na tiskové konferenci bylo možno spatřit veselé panoptikum. Předčasně, ještě před odchodem Pana trenéra, ještě před turnajem MS.

Lidi kolem vedení českého ale i slovenského hokejového svazu svazu se často chovají jak překupníci s úsměvem. Kdo má větší mediální vliv, vyhrává. Uznávám, reklama je užitečná, taky sponzoři, tiskovky, prostě mediální divadlo, ke kterému patří rozzářené tváře - jedna strana emocí.

Jenže čeho je moc, toho je příliš. Ze čtvrteční tiskové konference vyvstává dojem budování vlivu trenéra, toho co přijde po trenérovi. Zároveň jakési glorifikace kroků vedení hokejového svazu, kroků vedoucích ke zvolení nového realizačního týmu. 

Přitom je zřejmé, že Mistrovství světa je na druhé koleji, a to jen ještě z důvodů existence jednoho nástupiště. To musí být ůžasná atmosféra v týmu.

 

Není to tak dávno, kdy se český hokejový panovník dušoval:

Alois Hadamczik má u šéfa svazu Tomáše Krále plnou důvěru. "Šampionát musíme hodnotit s chladnou hlavou,"   / Citace /

Nebo:

Svaz v prohlášení uvedl, že Růžičkovou prioritou je nyní příprava na mistrovství světa v Praze a Ostravě. "ČSLH i celý realizační tým proto vyvinou maximální úsilí, aby spor, jehož podstata s reprezentací žádným způsobem nesouvisí, nijak neovlivnil přípravu národního mužstva."   / Citace /

 

Je mi pana Vůjtka líto. Ale možná se nejedná o zlý úmysl, třeba se jen někdo zbláznil do Machiavellismu. Královské  hry kolem hokejových her, totiž připomínají intriky komtesy Pompadour. 

Zašel jsem  mezi poddaný hokejový  lid. Plebejcům je politika buď ukradená nebo jsou spíše proti panovníkovi. Přitom daně platí poctivě dál: jezdí škodovkami a pijí pivo sponzora.

"Já chci vidět kombinovaný celek hráčů ze všech lig světa na MS!" zaslechl jsem  v hospodě, a že prý je Světový pohár, akorát tak pozvánka na ostudu. Stát se to může, dokonce opakovaně, ale nebudeme přece malovat hokejového čerta na plexisklo...

 

Sportovní svaz má sice sehnat peníze, sponzory, to je pravda. Ale jeho úkol je také zajišťovat sportovně kulturní kontinuitu. Starat se o mládež, fanouška  i členskou základnu v Česku. Možná se snaží Hynek, Vilém, Jarmila, Vladimír i Lojza s Josefem tyhle zásady naplňovat, jenže pokud není úcta a takt, tak i malé děcko pozná, že je něco nablízku. Podraz nebo prachobyčejné nenažrané buranství. A to může otrávit leckterý talent.

Autor: Pavel Pantůček | pátek 5.2.2016 9:10 | karma článku: 10,83 | přečteno: 604x
  • Počet článků 15
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1072x
Jsem čechoslovák zrozený na Moravě, nostalgií a vlastními hormony přesazený pod československé velehory - Tatry. Kroutím se ve větru, mrznu, vzdychám, občas je mě třeba naroubovat nebo alespoň zalít. A když není zbytí, musí mne převézt do botanické zahrady nacházející se ve městě, kde nebyl Jan Skácel příliš šťastný. A kde přesto napsal své nejkrásnější básně.

Začínám si zvykat.