Měli jsme šanci usmířit českého boha?

29. 01. 2009 13:01:42
Určitě. Více či méně ideologické instituce, jako církve, strany velitelky a národnostní státy nesou jisté rysy náboženství. Ale i poloviční, dokonce i setinový, bůh může sídlit na oblačné hoře. Tolik základní metafora.

Nebudu uvádět jména bohů velkých sousedů. Ani nechci zesměšňovat globální entuziasmus nadnárodních megastátů. Vím, jak může být víra pro kohokoliv užitečná.

Bůh „Za velkou louží" má rád a preferuje africké hudební kořeny i Zrovnaletí - Colu, jiný častušku. Je to každého věc, zda do vlastního kulturního nebe pošle Supermana nebo M. L. Kinga.

My tradici máme a víme o ní. Podobně jako celá Evropa. Ale protože máme malinkatou zem, obdrželi jsme k ní přiměřeně malého boha, kterého si musíme předcházet, aby se nám neztratil, nezapomněl a nebyl zapomenut. Je trochu nedoslýchavý, tudíž musíme na něj hodně křičet, jestliže něco chceme.

Na druhé straně našeho boha neustále iritujeme. Jak na „český Olymp" pořád někoho cpeme. Tu hezkou tvář, jindy hokejistu. Podle toho kdo je zrovna "in". Modlíme se modlíme, ale sv. patrona na rozum - s návodem -, jsme neobdrželi. V tom je Vatikán narozdíl od nás důslednější. Naši bůžkové jsou podobni jednoročnímu modelu bederní zástěrky.

Zatímco se pomyslné svatyně plní falešnými jednoročáky, skuteční apoštolové božího slova, talentu a tradic jsou neviditelní trvaleji. Ti, co by bohu našeho malého prostoru mohli a měli postavit důstojný oltář jsou přehlédnutelní, v lepším případě překračováni, když umírají na ulici:

Jan Skácel v osmdesátémdevátém v Králově poli a pan architekt Kaplický letošní lednovou středu v Dejvicích.

Jako bysme tímto samotným aktem překračování překračovali vlastní šanci na pospolitou víru, která by byla více než pouhopouhá „náckovská". Jedinečnou šanci na usmíření našeho rozhněvaného boha. Až to vypadá, že našinec přestává věřit v českého boha a mohl by si hledat jiného.

Ale kdoví, blíží se různá vyhlášení celebrit a Mistroství světa v chytání endorfinů a tak snad budeme moci do nebe poslat nejméně tucet sportovních a popových polobohů.

Jenže pak bude v našem malém českém nebíčku hodně namačkáno, a ON bude menší a menší

....a menší.

Autor: Pavel Pantůček | čtvrtek 29.1.2009 13:01 | karma článku: 6.85 | přečteno: 616x

Další články blogera

Pavel Pantůček

Mosty I.

Tohle je text k textu pod anekdotou podle pravidel kodexu. Pokud vám bude připadat obecný a mimo téma, vlastníte velmi pravděpodobně subjektivní pocit, který není důležitý. Podstatné je, zda vás anekdota oslovila.

5.10.2017 v 10:41 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 372 | Diskuse

Pavel Pantůček

Vašnosti, s prominutím, ta velkohubá slova si měli nechat na divadlo

Klubismus jako víra. Víra dokáže velké věci. Ač není racionální, udržuje užitečné hodnoty idealismu, bez kterých by nebyl pokrok. Martin Stropnický pravděpodobně věří taky. Přinejmenším v to, že může mluvit co chce a o čemkoli..

24.6.2016 v 15:05 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 454 |

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Kováčik

K diskusii o diskusiách (na internete)

Pán Václav Klaus mladší nám odštartoval zaujímavú diskusiu na tému príspevkov na internete, zvlášť na sociálnych sieťach. Tak skúsim túto diskusiu aj ja "obohatiť" o nejaké postrehy.

15.2.2019 v 22:39 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 87 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Jazykové poučení z jedné diplomatické rozepře

Kontroverze, kterou vyvolal ve Varšavě izraelský premiér Netanjahu kvůli obvinění Poláků z kolaborace s nacisty, si poměrně obšírně všimla i česká média. Byla to ovšem trochu bouře ve sklenici vody. A poučení?

15.2.2019 v 20:56 | Karma článku: 14.14 | Přečteno: 308 | Diskuse

Karel Ábelovský

Rómové nebo cikáni, jak je to tedy správně - more?

... jo, jo, někdy se lidé neshodnou ani na celkem jednoduchých věcech, a to tím spíš, když se jich to vlastně ani moc netýká ... takže, rómové nebo cikáni? Co je tedy správně? Možná obojí, možná je všechno špatně, kdo ví?

15.2.2019 v 14:07 | Karma článku: 22.39 | Přečteno: 900 | Diskuse

Jana Slaninová

Babičky přeci jsou od toho, aby hlídaly vnoučata!

Dvě maminy zřejmě měly zrovna prázdniny, protože děti kolem nich neběhaly. Bavily se o tom, co ratolesti vyvádějí, jak jsou nemožné a že "Nejhorší je Kristýno moje matka, protože už mohla bejt v důchodu, ale...

15.2.2019 v 13:38 | Karma článku: 38.70 | Přečteno: 1974 | Diskuse

Daniel Habětínek

Očkování podle Michaely Jílkové

Včera (14. 2. 2019) jsem zhlédl pořad Máte slovo na téma očkování, moderovaný Michaelou Jílkovou. Tuhle konfrontační šou jsem dávno přestal sledovat, protože formát pořadu nabízí pouze předvídatelný průběh toho,

15.2.2019 v 13:35 | Karma článku: 24.73 | Přečteno: 1774 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1069
Jsem čechoslovák zrozený na Moravě, nostalgií a vlastními hormony přesazený pod československé velehory - Tatry. Kroutím se ve větru, mrznu, vzdychám, občas je mě třeba naroubovat nebo alespoň zalít. A když není zbytí, musí mne převézt do botanické zahrady nacházející se ve městě, kde nebyl Jan Skácel příliš šťastný. A kde přesto napsal své nejkrásnější básně. Začínám si zvykat.

Najdete na iDNES.cz