Měli jsme šanci usmířit českého boha?
Nebudu uvádět jména bohů velkých sousedů. Ani nechci zesměšňovat globální entuziasmus nadnárodních megastátů. Vím, jak může být víra pro kohokoliv užitečná.
Bůh „Za velkou louží" má rád a preferuje africké hudební kořeny i Zrovnaletí - Colu, jiný častušku. Je to každého věc, zda do vlastního kulturního nebe pošle Supermana nebo M. L. Kinga.
My tradici máme a víme o ní. Podobně jako celá Evropa. Ale protože máme malinkatou zem, obdrželi jsme k ní přiměřeně malého boha, kterého si musíme předcházet, aby se nám neztratil, nezapomněl a nebyl zapomenut. Je trochu nedoslýchavý, tudíž musíme na něj hodně křičet, jestliže něco chceme.
Na druhé straně našeho boha neustále iritujeme. Jak na „český Olymp" pořád někoho cpeme. Tu hezkou tvář, jindy hokejistu. Podle toho kdo je zrovna "in". Modlíme se modlíme, ale sv. patrona na rozum - s návodem -, jsme neobdrželi. V tom je Vatikán narozdíl od nás důslednější. Naši bůžkové jsou podobni jednoročnímu modelu bederní zástěrky.
Zatímco se pomyslné svatyně plní falešnými jednoročáky, skuteční apoštolové božího slova, talentu a tradic jsou neviditelní trvaleji. Ti, co by bohu našeho malého prostoru mohli a měli postavit důstojný oltář jsou přehlédnutelní, v lepším případě překračováni, když umírají na ulici:
Jan Skácel v osmdesátémdevátém v Králově poli a pan architekt Kaplický letošní lednovou středu v Dejvicích.
Jako bysme tímto samotným aktem překračování překračovali vlastní šanci na pospolitou víru, která by byla více než pouhopouhá „náckovská". Jedinečnou šanci na usmíření našeho rozhněvaného boha. Až to vypadá, že našinec přestává věřit v českého boha a mohl by si hledat jiného.
Ale kdoví, blíží se různá vyhlášení celebrit a Mistroství světa v chytání endorfinů a tak snad budeme moci do nebe poslat nejméně tucet sportovních a popových polobohů.
Jenže pak bude v našem malém českém nebíčku hodně namačkáno, a ON bude menší a menší
....a menší.
Pavel Pantůček
Mosty I.
Tohle je text k textu pod anekdotou podle pravidel kodexu. Pokud vám bude připadat obecný a mimo téma, vlastníte velmi pravděpodobně subjektivní pocit, který není důležitý. Podstatné je, zda vás anekdota oslovila.
Pavel Pantůček
Vašnosti, s prominutím, ta velkohubá slova si měli nechat na divadlo
Klubismus jako víra. Víra dokáže velké věci. Ač není racionální, udržuje užitečné hodnoty idealismu, bez kterých by nebyl pokrok. Martin Stropnický pravděpodobně věří taky. Přinejmenším v to, že může mluvit co chce a o čemkoli..
Pavel Pantůček
„Paní Müllerová, tak naši hokejisté vypadli ve čtvrtfinále. S Amerikou.“
„A nebyla to, milostpane, ostuda?“ "Dá se říct, že skončili se ctí."... Jen o pár hodin později, na západním pobřeží území našeho "hokejového kata", zazáří mladá česká hvězda. Útočník vyznávající univerzalitu
Pavel Pantůček
Král nezemřel, ať žije Král! Ale ať probůh neškodí.
Na tiskové konferenci bylo možno spatřit veselé panoptikum. Předčasně, ještě před odchodem Pana trenéra, ještě před turnajem MS.
Pavel Pantůček
Zapomenutá látka z NDR je pro vrcholového sportovce hotový poklad
Naše maminky nic netušily o pravidlu - 3 cm od rozkroku - a kombinézy podobné kombinéze Severina Freunda nám "spíchly" na šicím stroji během noci. Z látky z NDR.
Pavel Pantůček
Kde se nachází elita národa
Pokud uznáme za definici elity národa titulky z porevolučních tiskovin - musíme mířit k rozvodovým advokátům celebrit. Pakliže jsme postiženi ideologií koukáme směrem na vysočinu a ku hradu k čestným předsedům. Prvorepubliková remniscence vábí navštívit umělecké kavárny.
Pavel Pantůček
Telenovelové
Mám je rád, ale oni mě přece jenom víc. Není setkání s nimi, aby mě opomenuli informovat co je nového s Ricardem z Vášnivých srdcí po stopadesátédeváté, a zda má Angelika v Azurovém nebi vztahy v 203. díle zase pěkně pohromadě.
Pavel Pantůček
Přikázaný směr slibu Aneb zaručený příchod dle toho posledního
Pokud mladý muž pronese u snídaně větu: „Miláčku, dnes přijdu z práce domů již ve tři,“ a není při tom na něj činěn sebemenší nátlak, měl by si vzít dovolenou nebo ještě lépe vyříznout jazyk.
Pavel Pantůček
Ztroskotání v typicky detektivkových rekvizitách
Pravděpodobně to byl velmi tristní pohled. Nad dnešním ránem, prosyceným anglickým kriminálním koloritem, plným mlhy, tmavých uliček a v nich roušek číhajících nekalých živlů, musel jsem se plížit v přestrojení, abych odhalil smrtící zbraň, ruku i plán vraždy mé společenské prestiže.
Pavel Pantůček
Tři mudrcové
Možná si pamatujete na tři krále z těch nejstarších příběhů světa. Taky není vyloučeno vaše nabytí povědomosti o nich z básně Jana Nerudy. Kdoví, možná jste na velmi rozšířenou zmínku o mudrcích nenarazili knihách, ale úplně někde jinde. V podstatě to není moc důležité.
Pavel Pantůček
Jak nekoupit telefon
Mám rád malé obchody. Čím menší tím lépe. Mám rád, jak to v nich voní. Jak se v nich lze zapomenout na celé odpoledne. Když souběžně s diskuzí o voňavých knihách se spřízněnou duší neplyne čas a nestoupá krevní tlak. Bohužel se tyto obchody stěhují, jsou neadekvátně modernizovány a někde úplně vymírají.
Pavel Pantůček
Přejme politikům pod stromeček jen dobré voliče.
Předesílám, že se autor nadpisu nezbláznil ani není nadobyčej smířlivý, naopak disponuje těmi nejvyššími nároky na volené zastupitele vykonávající veřejnou službu. Ale aby se vyhnul pozdějším reklamacím za takovéto přání, přikládá jakési poučení ve formě desatera.
Pavel Pantůček
Máme každý svého Salieriho?
Řekl bych ano, pokud jsme Mozartem a žijeme ve skutečném světě. Ale zde narážíme na permanentní obtíž. Metafora a reálno nejsou uhněteny ze stejného těsta. Umění nepoužívá popis, pokud chce zachytit prchavé. A ukecaný pohled zabíjí „monetovskou" impresi.
Pavel Pantůček
Znepokojení nad znepokojením Evropské komise
Znáte tu beznaděj hledání, kdy nám někdo blízký udělá „nezvaný" pořádek v našich věcech? A pak marně hledáme křížový šroubovák nebo kus ošacení, protože skrze to uspořádání nelze nalézt právě tu věc, kterou zrovna potřebujeme?
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1072x
Začínám si zvykat.